Virginia Andrews – Perla v mlze

Další recenze na knihu od známé spisovatelky je na světě! Tentokrát se jedná o druhý díl rodinné ságy, který čtenáři přináší o poznání napínavější a zajímavější zážitky.
Recenzi na první díl – Rubínovou záři – si u mě můžete přečíst také.

Knihu Perla v mlze od autorky Virginie Andrews vydalo nakladatelství Moba v roce 2015. Přeložila Věnceslava Lexová.

Oficiální anotace: Ruby je pravým opakem své sestry - dvojčete Gisselle, vypočítavé, sobecké, nesnesitelné manipulátorky. Přesto je Ruby nevýslovně šťastná, že má rodinu, že našla otce a sním i rodičovskou lásku, kterou předtím nepoznala. Nevlastní matka v ní však vidí vetřelce, snaží se ji z domu za každou cenu vyštvat, a tak sedmnáctiletá Ruby odjíždí do internátní dívčí školy. Je to ale správné rozhodnutí? Aby zapomněla na příkoří, začne se opět věnovat malování a najde i lásku...

***

Druhý díl rodinné ságy začíná tam, kde první končil – v sídle Dumasových. Tam už se ale nemáme zdržet dlouho. Vzhledem k událostem, jež se mezi Ruby a její macechou Daphne v prvním díle odehrály, jsou nyní dvojčata odeslána na dívčí internátní školu v Greenwoodu.

Dovedete si jistě představit, jak taková Giselle, Rubyina rozmazlená a podlá sestřička, reaguje na místo, v němž se nenachází žádní chlapci, a místní studentky svazuje tolik pravidel. Dělá tedy vše proto, aby svému dvojčeti pobyt zde co nejvíce znepříjemnila a obě se tak mohly vrátit domů.

Ačkoliv Ruby zažívá mnohá příkoří už od začátku nástupu, obměkčit se jen tak nenechá. Ostatně, to už by bylo lepší ve své rodné zátoce plavat s krokodýly, než se vrátit k maceše! Dál tedy překračuje všechny klacky, které jí pod nohy hází jak Giselle, tak i samotná ředitelka, slečna Ironwoodová. A dělá dobře!

Všechno špatné může být také k něčemu dobré. Ruby si zde rychle najde jednu věrnou kamarádku, děvče, za které by mohla dát ruku do ohně. Krom toho začne dostávat i pravidelná pozvání do sídla Clairborneových, díky nimž škola stále funguje. Při své první návštěvě tam totiž okouzlila Louise, slepého synovce paní Clairborneové. Musím dodat, že zmíněný muž je pro mě jedním z nejzajímavějších charakterů celého dílu.

Jak jsem teď zatoužila, aby ještě žila babička Catherine!

Tajně bych ji sem jednou v noci přivedla, ona by se jen dotkla Louise, ten by znovu nabyl zrak a zbavil se všeho svého smutku. O pár let později bych v nějaké velkolepé koncertní síni naslouchala jeho hře. Před poslední skladbou by vstal a oznámil posluchačům, že příští kousek napsal pro někoho, kdo je mu zvlášť blízký.

"Nazval jsem svou skladbu Ruby," řekl by. Pak by začal hrát a já bych se cítila jako někdo, kdo kráčí v záři reflektorů.

Babička by řekla, že tohle jsou pouhá zbožná přání, sny křehoučké jako mýdlové bubliny. Ale pak by asi smutně potřásla hlavou a dodala: "Ty aspoň můžeš snít. Ten ubohý hoch… žije v tom domě úplně beze snů – a v opravdové tmě."

I přesto, jak je Louis pohledný a okouzlující, Ruby stále myslí jen na svého přítele Beaua. Ten jí i přes velkou vzdálenost, která je dělí, zůstává věrný. Je to zkrátka dokonalý partner. Na můj vkus možná až moc dokonalý. Znáte takový ten pocit, kdy postava splňuje všechno, co splňovat má a je až příliš úžasná na to, aby to mohla být pravda? Takový dojem jsem v případě tohoto pohledného blonďáčka měla hodně často. Zda byl opodstatněný či ne, to už si budete muset přečíst…

U této autorky mě vždycky dokáže překvapit, jakým způsobem umí vykreslit charaktery postav a především jejich chování. Giselle je tu ještě nesnesitelnější – opravdu by si zasloužila profackovat co minutu. Ruby dál zůstává možná až příliš důvěřivá, se svými osobními záležitostmi se svěřuje cizím lidem na potkání a pak se diví, jak svět může být tak krutý. Myslím ale, že v tomto díle ji autorka o něco víc zocelila. A doufám, že v tom příštím tomu tak bude dvojnásob. Těch ran, které jí tady osud zasadil, bylo totiž opravdu požehnaně…

Celkově hodnotím kladně. Dle mého názoru byla kniha snad i o něco lepší, než její předchůdkyně. Vzhledem k tomu, v jaké době vznikala, mi přijde celkem nadčasová a některými scénami dost odvážná. Kromě toho vás autorka bude znovu a znovu uchvacovat svými výstižnými a krásnými popisy přírody a okolního prostředí. Dosyta si ovšem užijete i těch negativních aspektů - nejrůznějších intrik a falše, které vykreslila mezi lidmi z vyšších vrstev. Ukázala je především na příkladech toho, jak se tito lidé chovají k jedincům "horšího" původu. Pokud byste snad chtěli spočítat, kolik postav s čistým srdcem se tu dá najít, stačila by vám jedna ruka. A i prstů na ní by bohužel postupně ubývalo.

Na místě Ruby bych to pravděpodobně nevydržela. Doufám ale, že ona přečká a těším se na to, co si na ni autorka nachystala v dalším díle.

***

Za poskytnutí skvělé duševní potravy v podobě této bezvadné knihy děkuji nakladatelství Moba. Budete-li chtít a zakoupit si ji, můžete tak učinit zde.